Bohatství Johna D. Rockefellera (1839–1937) činilo na jeho vrcholu jen něco málo přes jeden a půl procenta v té době celkového hospodářského výkonu USA. V současnosném přepočtu by hodnota byla kolem 340 miliard dolarů. Rockefeller byl skutečný Selfmade-Man, který vytvořil své jmění z ničeho tzn. nebudoval převzatou nebo zděděnou firmu.

Začínal jako asistent účetního a brzy se dostal k ropnému průmyslu. Rozhodující pro úspěch jeho Standard Oil Company bylo, že pokryl celý hodnotový řetězec od těžby přes logistiku a rafinaci až po prodej.

Rockefeller vsadil na domlouvené ceny a převzetí skutečných nebo možných konkurentů. Jeho firemní konglomerát se tak stal monopolem a i vzorem důvěry. Dlouho byl pronásledován stížnostmi a brzy také žalobami politiků. To je nejspíš jeden z důvodů, proč se Rockefeller v roce 1897 ve věku 58 let stáhl z aktivního obchodního života a nechal vedení Standard Oil na svém synovi a placených manažerech.

Po roce 1906 rozbil Standard Oil tehdejší americký prezident Theodore Roosevelt. Cena akcie prudce klesla. Ale Rockefeller starší stále věřil v budoucnost své společnosti, jejímž hlavním akcionářem stále byl a dál přikupoval akcie za nízké ceny.

Když akcie ropného průmyslu brzy nato na burze začaly stoupat, jeho bohatství vzrostlo na téměř nezměřitelnou hodnotu. Rockefeller (stejně jako jeho syn) se nyní primárně zajímal o filantropii a v roce 1913 založil nadaci, které poskytl pohádkový kapitál 101 milionů dolarů, což byla v té době dobrá desetina jeho majetku. Rockefeller zemřel ve věku téměř 98 let.

Možná ještě důsledněji si počínal další muž, kterým take patřil jednomu z nejbohatších lidí všech dob, Andrew Carnegie (1835-1919). Byl o čtyři roky starší než John D. Rockefeller a stejně jako on pocházel ze skromných poměrů. Ve dvanácti letech dokonce emigroval do Spojených států. Ve věku 29 let, poté, co získal zkušenosti v high-tech průmyslu své doby tj. telegrafii a ve federální administrativě USA ve Washingtonu, se osamostatnil a začal podnikat.

Pochopil, jaký význam a budoucnost má železnice a investoval do oceli. Během několika let se stal jedním z nejbohatších mužů v Americe. Poprvé odešel z obchodního života již v roce 1889, ale musel se vrátit, protože jeho obchodní partner a nástupce neřídil společnost tak, jak on chtěl. Ve věku 65 let Carnegie poté prodal svou společnost. Jeho jmění se shodovalo téměř s majetkem Rockefellera.

Již po svém prvním odchodu formuloval velkou větu: „Muž, který umírá bohatý, umírá v hanbě.“ Drtivou většinu svého majetku skutečně daroval. Přesto jeho jediná dcera Margaret zdědila víc než dost, aby nikdy nemusela žít v chudobě a od roku 1934 do roku 1973 byla také správkyní Carnegie Corporation v New Yorku, nadace založené jejím otcem v roce 1911.

Zakladatel Microsoftu Bill Gates svým vynálezem zformoval náš každodenní život více než kdokoli jiný. S majetkem 108,8 miliard dolarů patří Bill Gates mezi nejbohatší muže na světě. Byl od roku 1994 16krát na vedoucích místech časopisu Forbes.

Už na základní škole vynikal Bill v matematice a přírodních vědách. Ve 13 letech přešel na soukromou školu. Rodina si to mohla dovolit - otec William byl bohatý právník, matka Mary učitelka. Na Lakeside School se seznámil se svým dlouholetým společníkem Paulem Allenem a začali programovat. Ve věku 14 let vyvinuli Bill a Paul systém pro analýzu dopravního provozu, založili svou první společnost Traf-O-Data a stali se bohatšími o 20 000 dolarů.

Po střední škole odešel Bill Gates nejprve na Harvard. I tam trávil většinu času v počítačové místnosti. S Paulem Allenem vyvinul v roce 1974 programovací jazyk Altair BASIC. Billovi bylo rychle jasné, že už nechce ztrácet čas na Harvardu. Ukončil studium a v dubnu 1975 založil společnost Microsoft společně s Paulem, tehdy ještě Micro-Soft. O šest let později díky spolupráci s IBM už nic nestálo v cestě raketovému vzestupu společnosti a na trh přišel operační systém MS-DOS. V roce 1985 společnost Microsoft vydala první verzi operačního systému Windows, která se rychle stala lídrem na trhu s podílem 90 procent.

V roce 2000 předal svou pozici generálního ředitele svému příteli Stevu Ballmerovi a přešel na nově vytvořenou pozici hlavního softwarového architekta. V roce 2006 oznámil, že v průběhu následujících dvou let opustí všechny funkce ve firmě a od roku 2008 se bude plně věnovat své nadaci, kterou v roce 1999 založil se svou ženou a v Microsoftu bude působit pouze jako předseda správní rady a poradce.

Dnes se chce také Bill podělit o své jmění i s ostatními a nadaci Bill & Melinda Gates Foundation věnoval doposud více než 32 miliard dolarů na charitativní účely.

Co bude v budoucnu dělat dnes 57letý Jeff Bezos je v současné době stále otevřené. Bude zajímavé sledovat, který z příkladů nejbohatších lidí na světě bude následovat. Zakoupením „Washington Post“ již prokázal, že jeho aktivity nejsou jen o čistém zisku, ale také o napomáhání budování jeho image nebo jednoduše o roli mecenáše.